pomsta,záchrana a možná i láska 17

23. února 2011 v 20:21 |  Od jiných autorů

Díl - XVII

Naruto, Sasuke a celý tým se hnali do Konohy. Museli oznámit Hokage co se stalo. Sasuke nad tím přemýšlel. "Sakra jak to, že jsem si nevšiml toho, že Sakura a velitelka byli jedna a tatáž osoba! Já jsem ale blbec! No na tom teď nezáleží! Musím od tama Sakuru dostat." Takhle přemýšlel

celou cestu. Do Konohy dorazili brzy ráno. Vtrhli do kanceláře Tsunade bez zaklepání. Tsunade ležela na stole a spala. Neměli čas ji budit nějak šetrně, proto to vzal Naruto do svých rukou. "Bábi Tsunade VZTÁVAT!!!!!!" zařval tak, že to bylo slyšet skoro přes celou Konohu. Tsunade sebou trhla. "Co-co-co se děje? Hoří snad? Ne bábinko, ale de o Sakuru. Naruto? Sasuke? co je se Sakurou?" vyptávala se hned. Sasuke začal s vyprávěním. Řekli ji všechno. I to jak se dozvěděli, že Sakura byla celou dobu AMBU velitelka. Taky to jak se kvůli nim obětovala. "Takže oni celou dobu chtěli Sakuru dostat k nim! Je pravda, že sakura je velice silná, ale nedovedu si představit co s ní chtějí! Musíme ji od tama dostat Tsunade-sama! Musíme něco vymyslet! Klid Sasuke přemýšlím." V kanceláři vládla ticho pět minut. Když už to Naruto nevydržel. "No tak bábinko nad čím přemýšlíte! Musíme sestavit tým a zachránit ji! Ano Naruto. Půjdeš ty, Sasuke, Neji, Hinata a Shikamaru. Vyrážíte zítra ráno. Až ráno? To je pozdě! Ne Sasuke není! Jste unavení! A ostatní taky dneska brzy ráno se vrátili z mise potřebují si odpočinout. Tak dobře a proč s námi nejde i zbytek Sakuřinina týmu? Protože je potřebuju vyslechnout! Teď běžte. Hai." Sasuke s Narutem odešli z kanceláře. "Sasuke nemáš hlad? A víš že celkem jo! Tak pojď půjdeme na rámen. Fajn." Došli do Ichiraku a objednali si dva rámeny. Za tři minuty ho měli před sebou. Naruto si všiml jak se v tam Sasuke jenom rýpe. "Sasuke neboj ona bude v pořádku. Neublíží ji. To by nechtěli, aby se k nim přidala, ale zabili by ji hned na místě! Máš pravdu Naruto, ale já ji miluju a strach tu zůstává! Nechci, aby mi Itachi sebral dalšího milovaného člověka. To bych asi už nepřežil. Klid Sasuke. Neji, Hinata a Shikamaru jsou silní. Zvládneme to. Uvidíš. Věřím vám." Pokusil se o úsměv ale vůbec to tak nevypadalo.
AKATSUKI
Sakura se ráno probudila s dobrou náladou. I když nevěděla proč, protože ji jakoby unesli. Ale neřešila to. Vstala, trochu se zkulturnila, oblékla a vyrazila na snídani. V jídelně ji už čekal Itachi. Díval se na ni jak snídá. Nemohl z ní spustit oči. Byla tak krásná. A něco v ní ho přitahovalo. Teď už chápe proč ji Sasuke tolik miluje. "Sakuro já tě dostanu. Budu tě mít jenom já a né Sasuke. budeš jen moje a Sasuke ztratí další milovanou osobu." Na to se usmál. Sakura si toho všimla. "Divné poprvé v životě ho vidím jak se usmívá. Nevypadá tak špatně i ty jeho oči. Jsou tajemné, ale dá se v nich lépe číst než v Sasukeho. Je i hezkej…ježiši Sakuro vzpamatuj se! On tě unesl. Tak tu nemel takový hlouposti!! No, ale umí skvěle líbat..ne, ne, ne dost! Musím jít něco dělat! Nesmím na to myslet!" Zapila poslední sousto čajem a zvedla se ze židle. "Itachi deš?" Itachi se probral ze snění o Sakuře a podíval se na ni tázavým pohledem, protože nechápal o co jde. "No přece jdem trénovat! Sám si to včera říkal. A nebo se mě bojíš? Heh tebe? Nikdy!" Sakura se usmála a šla za Itachim na velkou louku. "Tak fajn Sakuro. Prvně si dáme boj. Fajn, když chceš skončit poražený! Tsss moc si věříš! Uvidíme." Postavila se do obranné pozice a čekala. Itachi si ji prohlídl od shora až dolů. Myslel si, že proti ní nebude muset použít sharingan, ale to se spletl. Sakura se na něj rozběhla a útočila jen půlkou toho co uměla. Itachi se tak tak vyhýbal jejím útokům. "No tak to vypadá že jsem ji podcenil. Budu si muset zapnout sharingan." Hned jak to dořekl tak to udělal. Sakura přitvrdila a bojovala se vším co uměla. Se vším co se naučila u Tsunade, Kakashiho a v AMBU. Oba byli už vyčerpaní po dlouhém boji, ale ani jeden se nechtěl vzdát. Itachi hodil Sakuru na strom a ta po něm sjela zády až dolů. Neměla sílu vstát. Všechnu čakru vypotřebovala, ale nebyla sama. Itachi se taky jen tak tak držel na nohou. Přišel blíže k Sakuře, zvedl ji a zadíval se jí do očí. Oba byli jak zhypnotizovaní. "Itachi je docela milej, hezkej a je silnej. Má krásné oči, ale bez sharinganu by byli ještě hezčí!!…sakryš už zase!! Nesmím nad tím přemýšlet..ale on je tak strašně podobnej Sasukemu." Itachi si vypnul sharingan. A díval se svýma černýma očima do krásně zelených. Jak kdyby Sakuře viděl do hlavy a věděl co si právě myslí. Pomalu se k ní přibližoval a políbil ji. Byl to jen letmý polibek. Odtáhl se, ale ne moc, jen aby viděl jak bude regovat. "Proč! Sakra proč je tak podobný Sasukemu. Nemůžu mu odolat. Nenávidím se za to!" Sakura se usmála a to byl pro Itachiho souhlas. Začal ji líbat vášnivěji. Po nějaké chvíli Sakuře došlo co dělá a odtáhla se od něj. Podívala se mu do očí a neviděla chlad jako vždy, ale lásku. Ale i tak se proklínala. Nenáviděla se za to co tu teď provádí Sasukemu. "Promiň Itachi, ale já nemůžu! Já…" Itachi ji položil prst na ústa. "Pss já vím. Nezlob se na mě! To je v pořádku. Chápu to." Odešli spolu zpátky do sídla. "zítra ve stejnou dobu venku. Budeme trénovat. Dobře. A jestli od nás utečeš tak věř, že tví přátele moc dlouho živí nebudou." Sakura došla do svého pokoje, osprchovala se, lehla na postel a přemýšlela. Přemýšlela o všem co se děje. Začínala něco cítit k Itachimu, ale nevěděla co. Sasukeho milovala a Itachiho…kdo ví? "Snad zjistím dřív co to je za cit než bude pozdě. Vím, že mě budete chtít najít, ale doufám, že mě nenajdete. Nepřežila bych kdyby někdo z vás kvůli mně zemřel." Zavřela oči a ihned usnula, protože po tréninku byla velice unavená. Zdál se ji sen. Byla genin, byl tým7 a byly mise, na kterých byli všichni pohromadě.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama