Pomsta, záchrana a možná i láska 2

20. února 2011 v 22:37 |  Od jiných autorů
Díl - II

"Ne nic bohužel nevíme. Mysleli jsme, že ho Sasuke zabil." Řekl Suigetsu, podíval se Sakuře do očí a usmál se na ní. Sakura viděla jak je Sasuke pozoruje a usmála se na něj taky. "Sakra proč mi to tak vadí, že si více všíma Suigetse a né mě. Má tak krásný úsměv, ale nepatří mě. Sakra proč! Proč!

Proč! Já asi žárlím! Asi? Ne já určitě žárlím! Ale viděl sem jí poprvé za tři roky a to jak se změnila…jo je to tím. Tím že se změnila a chová se jinak tím si mě získala. Musím zjistit jestli mě ještě miluje. Doufám, když řekla, že jsem ji ukradený tak to nemyslela vážně." Sasukeho z přemýšlení vytrhl Sakuřin hlas. "Sasuke! Sasuke! SASUKE!!! Jo? Co? Promiň zamyslel jsem se! Jo to jsem viděla! Ptala jsem se kudy vyrazíme hledat Orochimara? Byl jsi u něho dost dlouho, abys si pamatoval kde se skrývá. Jo byl jsem u něj dlouho. Ale za chvíli se bude stmívat. Šel bych do lesa najít nějaké místo na přespání a vyrazil až ráno. Jo stím souhlasím." Sakura přikývla a už skákali po větvích. Sasuke se chtěl dozvědět více, protože nechápal jak mohli poslat Sakuru samotnou. zpomalil, aby byl vedle Sakury. Karin, Suigetsu a Juugo se dívali co má v úmyslu. "Sakuro? Hm. Jakým tréninkem ses dostala na takovou úroveň? To nemůžu říct. Fajn a kdo tě trénoval? To taky nemůžu říct. O.K a proč deš po Orochimarovi? To taktéž nemůžu říct!" Tohle Sasukeho naštvalo a se zvýšeným hlasem a zlostí se jí zeptal ještě na jednu otázku "A můžeš říct alespoň něco? Jo! A co? Seš otravný!" když tohle Sakura řekla otočila se na Sasukeho a střetla se s jeho pohledem. Sasuke v jejich očích viděl zlost a nezájem. Sakura se otočila zpět, aby do ničeho nenarazila a Sasuke se na ni pořád díval a přemýšlel "Tohle není ta Sakura, kterou jsem znával. Abych řekl pravdu dost mi ta stará Sakura chybí i když byla tak otravná! Teď se ke mně chová tak jako já k ní, když jsme byli malí. Když mi řekla, že jsem otravný dost mě to zabolelo." Suigetsu viděl jak Sasuke přemýšlí a nedalo mu to, aby se nezeptal. "Sakuro? Hm. Víš chtěl jsem se zeptat proč nic nechceš Sasukemu říct." Tahle otázka Sasukeho probrala a čekal co Sakura odpoví. "Proč mu nic nechci říct? Ano. Řeknu ti to tak. Né že nechci, ale já nemůžu. O mém pravém výcviku ví jen Hokage. A to ani Kakashi neví co jsem prodělala za výcvik. Tak proč bych to měla říkat jemu. A proč du po Orochimarovi? Tohle je záležitost Konohy a nikdo jiný nemá právo vědět o co de. Ale pokud se nepletu Sasuke byl součástí Konohy a byl taky s tebou v týmu. Ano řekl si to přesně BYL součástí, ale on od nás odešel tudíš není součástí Konohy a týmu už vůbec ne. Proto nemá právo vědět důvod téhle mise. A co se stalo s týmem? Tak fajn já vám to teda řeknu celé od začátku i když mi to zakázali. Když Sasuke odešel tak jsme z toho byli s Narutem špatní. Chtěli jsme aby se k nám zase vrátil, tak jsme ho šli hledat. On nás ale odmítl. Tak jsme s Narutem usoudili, že je pro něj důležitější síla a pomsta než kamarádi. Odcházeli jsme znepořízenou. Byli jsme na dně náš kamarád přešel na stranu proti které jsme společně bojovali. Nemohli jsme to pochopit. V konoze by se stal taky silnější. To ostatně vidíte na mě jak mě vytrénovali. Naruta si vzal do parády Jiraya a odešel s ním trénovat. Neviděla jsem ho 3 dlouhé roky. Jednou jsem se vrátila z mise s Kakashim a našla své rodiče zavražděné. Dávala jsem si za vinu, že jsem je nedokázala ochránit, že jsem slabá. Proto jsem se rozhodla jít za Tsunade a poprosila ji, aby mě učila. Nebyla proti a já byla šťastná. Takže to dopadlo tak, že mě, Naruta a Sasukeho učili tři legendární saininové." Sasuke nemohl být zticha po tom co tu od Sakury slyšel! Ale nevěděl co má říct. Měl jen otázku, která mu vrtala hlavou. "Sakuro, ale ty jsi netrénovala jen s Tsunade mám pravdu? Ano máš a jestli chceš vědět s kým tak to ti neřeknu. Hele řelka jsem vám toho dost tak už se mě na nic neptejte. Neběželi dlouho, když se Sasuke zastavil. "Tady je dobré místo utáboříme se tu." Seskočili dolů a začali chystat věci. Sakuře byla zima. Chtěla si obléct svůj plášť, ale nikde ho nenašla. "Sakra kde je! Snad jsem ho nenechala na té louce! Musím se pro něj vrátit a můžu rovnou poslat Tsunade zprávu po Haki." Sakura se rozhlídla kde kdo je a nejblíže byl Suigetsu. Rozešla se k němu. Sasuke si toho všiml a nenápadně je sledoval. "Suigetsu? Ano krásko co se děje? Ale nic jen sem se chtěla zeptat jak daleko je odsaď ta louka. No asi tak pět kilometrů proč? No já jsem tam zapoměla plášť a teď je mi zima tak si tam pro něj skočím. Ale to nemusíš já tě zahřeju svým tělem." Sakura se zasmála. Sasukeho štvalo jak se tam spolu baví a neví o čem. "Díky, ale já bych si raději zašla pro ten plášť. Tak já půjdu s tebou. Ne to nemusíš já to zvládnu, ale díky." Suigetsu se na Sakuru usmál a věnoval se dál své práci. Sakura skočila na větev a upalovala zpět na louku. Sasuke se zvedl a šel k Suigetsovi. "Sasuke kam jdeš? Nestarej se Karin. Radši vem Juuga a běžte na dřevo. Ale..běžte! dobře." Sasuke došel k Suigetsovi a sedl si za ním na zem. "Kam šla? Říkala, že si na louce zapoměla plášť a tak si pro něj šla prý ji bylo zima. Ale nechtěla, abych šel sní. To je divné nemyslíš? Jo je Suigetsu. Zachvíli bude tma a něco se mi na tom nezdá! Radši ji půjdu sledovat. Ale Sasuke nepřeháníš to? Ne! Až se vrátí ti dva tak připravte vše na noc. Hai." Sasuke se zvedl a vydal se za Sakurou. Sakura už byla dávno na louce a hledala plášť. Když ho našla zhýbla se pro něj a chtěla odejít, ale její pohled se zastavil na krásném západu slunce. Ten ji tak uchvátil, že si sedla na trávu a pozorovala ho. Pokaždé když zafoukal vítr tak si pohrával s jejíma krásnýma dlouhýma vlasama. Sasuke už dávno Sakuru dohonil a dívla se na ni. Nemohl z ní pustit oči. Myslel si, že si ho Sakura nevšimla, ale spletl se. Sakuře to lezlo na nervy jak ji pozoruje. "Můžeš vylést Sasuke já vím, že tam jseš." Sasuke seskočil ze stromu a přisedl si kní. Chvíli bylo ticho, ale Sasuke ho přerušil. "Sakuro proč se tak chováš tohle přeci nejsi ty! Omyl Sasuke jsem to já. Tvrdý trénink a ty si dopomohl k tomu jak jsem se změnila." Na tohle nic neřekl a seděli vedle sebe mlčky dokaď to ticho nepřerušil pískot orla. Sakura se usmála, postavila se a zapískala. Sasuke ji pozoroval viděl jak ji na tváři hrál krásný úsměv. Sakura zapískala ještě jednou a zvedla ruku. Na ruce ji přistál krásný orel. Sakura si zase opatrně sedla a Sasuke na ni nevěřícně koukal. Sakura si s orlem začala povídat. "ahoj Haki. Jsem ráda, že jsi tu poblíž. Potřebovala bych abys donesl zprávu Tsunade. Uděláš to pro mě?" Haki jen pokýval hlavou na souhlas. "Děkuji. Jseš ten nejvěrnější přítel, kterého jsem kdy měla." Tyhle slova Sasukeho zasáhly, ale věděl, že se k ní nechoval zrovna nejlíp když byli děti tak nemohl nic namítat. "Sasuke? Hm. Podrž mi Haki. Co? Prostě natáhni ruku! Ale..žádné ale! To seš takovej srab, že se bojíš takového roztomilého ptáčka? Hele tak pozor já nejsem srab! Tak mi to dokaž." Sasuke tedy nastavil ruku a orel mu na ni přešel. Sakura mezitím psala na papír vzkaz. "Tak už to mám!" Poskládala papír a připla ho Hakimu na nohu. Pak nastavila ruku a Haki přešel zpět. Sakura se s ním postavila a rozloučila. "Dávej na sebe pozor. A leť rovnou za Tsunade ne do centra kde normálně lítaj holubi. Jasný?" Haki zase přikývl na souhlas. Sakura se na něj usmála a dala mu pusu na rozloučenou. "Hodně štěstí Haki." Haki vzlétl a Sakura se na něj dívala dokud ho neztratila z očí. Pak si znovu sedla. Sasukemu ale něco nehrálo. Takového orla měl i jeho bratr, když velel AMBU a teď ho má i Sakura. "Sakuro? Hm. Nebyl to posel orel pro AMBU velitele? Ano byl proč? No já jen jak to že ho máš ty?" Sakuře nedošlo, že by jsi mohl vzpomenout, že takové orly dostávají jen velitelé AMBU a musela vymyslet nějakou výmluvu. "No Tsunade mi ho půjčila na tuhle misi. Je to nejrychlejší posel. Aha." Dál už Sasuke nevyzvídal. Seděli tam tak dlouho, že se na nebi objevili hvězdy. Sakura se zvedala k odchodu, ale Sasuke ji stáhl zpátky a dal si ji pod sebe. "Co to děláš? Pusť mě! Ne! Musím si něco ověřit!" A začal ji líbat. Sakura se mu chtěla vyvlíknout, ale nešlo to. Držel ji pevně. Pak se od ní odtrhl, ale jen na pár centimetrů. Dívali se sobě navzájem do očí. "Co to sakra děláš Sasuke!" Sasuke mlčel nic ji neodpověděl a to Sakuru naštvalo ještě víc a tak po něm začala řvát. "Ptám se co to děláš! Si myslíš že si mě můžeš líbat kdy se ti zachce! Okamžitě mě pusť!" Sasuke to nemohl vydržet a umlčel ji polibkem. Pak se naklonil k jejímu uchu a pošeptal ji. "Okouzlila jsi mě. Nevím čím ani jak, ale něco k tobě cítím. A nevěřím, že jsi mě přestala milovat. Tak tomu začni věřit, protože já tě nenávidím." Sasuke se odtáhl, aby ji viděl do očí. Pustil ji ruce, zvedl se a odcházel. Sakura ležela na zemi a tekly ji slzy, které mermomocí chtěly ven. Uslyšela jen jak na ni Sasuke volá. "Sama si řekla, že mě máš přečteného. Takže víš, že když něco chci tak to dostanu. A já se tě tak lehko nevzdám Sakuro tomu věř!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 MisQwa Kaulitz MisQwa Kaulitz | Web | 20. února 2011 v 22:45 | Reagovat

Ahoj ...Potřebuju hlasy prosím

Tady na tomto blogu http://blogwood.blog.cz/1102/1-kolo-miss-2011#komentare

Jsem Tam jako MisQwa Kaulitz

dekuju za hlasy pokud náke budou :):D

2 Shinigami Shinigami | 25. července 2012 v 23:38 | Reagovat

áchjo, Sasuke, sasuke... jsi nenapravitelný, a povídka? KRáááSAAA

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama