Pomsta,záchrana a možná i láska 20

23. února 2011 v 20:24 |  Od jiných autorů

Díl - XX

Itachi ji opatrně vzal do náručí a odnesl ji do jejího pokoje. Položil ji na postel a sedl si k ní. Proseděl u ní celou noc. Přál si, aby ráno otevřela oči a podívala se na něj. Přál si vidět ty krásné zelené oči plné života a lásky. Nechápal co s ním Sakura udělala. Něco k ní cítil a chtěl, aby tu s nimi zůstala napořád.

A udělá pro to vše. Noc vystřídal den, ale Sakura byl pořád v bezvědomí. Postupně se v jejím pokoji vystřídali všichni členové Akatsuki. Všichni do jednoho si přáli, aby se už probudila. Jenže ona nic. Ležela na posteli nehybně. Konan už nevěděla co víc udělat. Teď to záleželo všechno jen na Sakuře jak se s tím popere. Už se stmívalo a Itachi nevystrčil paty ze Sakuřiného pokoje. Nejedl, nespal jen se díval na Sakuru a promítal si v hlavě krásné chvíle s ní. Byl ale vyrušen klepotem na dveře. "Dále." Dveře se otevřely a v nich uviděl Konan. "Co se děje Konan? Máš se dostavit na schůzi. já tě sem jdu vystřídat. Budu ji tu hlídat tak neměj strach. A nevíš co Pein chce? Jo jedná se o její společníky. Naruta, Sasukeho a Kakashiho. Dobře už jdu. Kdyby něco tak mi dej vědět. Hai neměj strach." Itachi se zvedl a šel do společenské místnosti.
Kakashi, Naruto a Sasuke běželi celý den bez jediné přestávky. Zítra by podle Pakuna měli najít Sakuru a to je hnalo dopředu. Za pár hodin nastala tma. Rozhodli se utábořit, protože v téhle oblasti blízko Akatsuki je nebezpečné běžet po tmě. Rozdělali si oheň a rozložili spacáky. Našli překrásnou mítinku a výhledem na hvězdy. Lehli si a s myšlenkama u Sakury všichni usli.
Bylo po půlnoci a Sakura se začala probouzet. Nejhorší měla za sebou. Strašně ji bolela hlava, ale nevěděla z čeho. Žádné zranění hlavy neměla. Vůbec nevěděla co se stalo. Šáhla si na hruď a ucítila obvazy. Teď ji až došlo, že bojovala s Madarou a že boj vyhrála. Chtěla se postavil, ale bolest ji položila zpět na postel. Zadívala se na strop a až teď si všimla postavy u její postele. Pravidelně oddychovala. Nebylo ji vidět do tváře, ale obrys postavy ukázal dlouhé vlasy. "Konan." Zašeptala Sakura a pousmála se. Zbytkem čakry co ji ještě zbyla a co se ji za den nahromadila si chtěla zahojit zranění. Pomohlo to jenom na bolest. Takže se už mohla normálně zvednout. Prošla potichu kolem Konan, aby ji nezbudila a šla do kuchyně pro něco k pití. Byla strašně dehydratovaná. Vešla do kuchyně a nalila si čaj co tam nejspíš zůstal od snídaně. Když se chtěla vrátit zpět uslyšela hlasy. Potichu přešla ke dveřím a poslouchala. Tomu co slyšela nemohla uvěřit. Pein a Itachi se bavili o jejich přátelích. "Vážně Peine? Oni nás vystopovali? Jo a vypadá to, že jsou na mítině tak půl dne cesty na jich. Chci abys Sasukeho a Kakashiho zabil a Naruta sem přivedl živého. Přeci má jen v sobě tu devítiocasou lišku. A myslíš, že je to dobrý nápad? Sakura by to nechtěla. Poslyš Itachi Sakuru mám rád, ale nemůžu dovolit, aby ji od nás odvedli. Je pro nás až moc cenná. Tak běž a splň misi, ale stačí až brzo ráno. Teď si běž odpočinout. Hai." V Sakuře hrklo. "To přece nemůžou udělat! Musím je jít varovat! Nesmí umřít! Proto jsem se k nim dobrovolně nedobrovolně přidala, jen aby jim neublížili. Tohle nedopustím!!" vzala na sebe plášť co ležel na židli v kuchyni a slaměný klobouk. Podle velikosti usoudila, že je to Itachiho. Udělala pár pečetí a už mizela v lístcích Sakury. Přenesla se jen kousek od sídla na víc neměla čakru. Utíkala co jí síly stačily. Cítila jak se ji otevřela její rána na břiše a krvácí, ale to ji neodradilo. Už svítalo a slunce ji osvětlovalo cestu. Za půl dne dorazila na mítinku. Viděla Naruta, Kakashiho a Sasukeho jak si zrovna balí věci. Skočila k nim dolů. Byla od nich jen pár metrů. Všichni tři se hned postavili do obraných pozic, když viděli člověka z Akatsuki. "Kdo si a co po nás chceš!" Vyptával se Kakashi. "Já jsem….."
Itachi nešel do Sakuřiného pokoje, ale k sobě. Chtěl se trochu prospat než půjde na misi, kterou mu udělil Pein. Lehl si a okamžitě usnul. Konan se probudila a ihned ztuhla. Nikde neviděla Sakuru. Okamžitě vyletěla z pokoje a běžela k Itachimu s nadějí, že jsou spolu. Rozrazila dveře a to Itachiho probralo. "Co to děláš Konan hoří snad? Ne ale, ale Sakura je pryč! Není ve svém pokoji a myslela jsem že je u tebe, ale jak se zdá tak ne! COŽE? Jak pryč? Měla si ji přece hlídat! Hai hai, ale nějak jsem usla. Když jsem se probudila kolem druhé ranní tak v posteli ještě byla! My jsme končili poradu kolem třetí ráno a…..ale né! Snad nás s Peinem neslyšela! Co? Co jste si říkali? Dostal jsem misi zabít Kakashiho, Sasukeho a Naruta dovést sem, protože má v sobě toho démona! Ale proč? Oni ji sem přišli hledat a nějak nás našli a Pein a vlastně ani já nechci, aby ji od nás odvedli." Itachi se začal rychle oblíkat, ale nikde nemohl najít svůj plášť a klobouk tak si vzal náhradní a vyletěl pryč ze sídla Akatsuki. "Sakra takhle ji nedohoním! Musím použít přemisťovací jutsu!" a už vyťukával pečetě.
Všichni tři se hned postavili do obraných pozic, když viděli člověka z Akatsuki. "Kdo si a co po nás chceš!" Vyptával se Kakashi. "Já jsem.." a sundala si klobouk. Odhalil jeji dlouhé vlasy. "SAKURO!! Vykřikli všichni najednou a složili zbraně. "Teď mě poslouchejte. Jste v ohrožení života. Musíte okamžitě odejít! Jo Sakuro odejdeme, ale jen s tebou. Ne vy to nechápete! Nemůžu s váma jít protože by vás zabili! Aha tak tím ti vyhrožují, že pokud se k nám vrátíš zabijou nás!" naštval se Sasuke. "Sasuke poslouchej nevím kolik máte času, ale prosím odejděte! Ne Sakuro já tě miluju a bez tebe nikam nejdu! A k čemu mi bude tvá láska, když budeš MRTVÝ!" řekla a začali ji téct slzy. Chytla se za břicho do kterého ji vjela prudká bolest, až zasyčela od bolesti. "Co se ti stalo? To nic není Sasuke teď prosím jestli mě miluješ tak okamžitě odejdeš a vy taky! Ty víš, že to neudělám. Po měsíci jsme tě našli a nehodlám tě znovu ztratit. Kakashi buďte alespoň vy rozumný a vypadněte odsud Itachi je určitě už někde blízko a….Já už jsem tu!" ozvalo se za Sakurou. Ta se ihned otočila a viděla Itachiho naštvaný pohled. "Sakuro. Máš ležet v posteli a né se tady potulovat. Uhni mi z cesty! NE!" Itachi se na ni podíval jeho arogantním pohledem. Rozběhl se proti Sasukemu a už se rozpřahoval svojí katanou, ale zastavila ho ta Sakuřina. "Co to vyvádíš Sakuro! Jsi teď jedna z nás nemůžeš se proti nám stavět! Jo jsem jedna z vás z donucení. Říkali jste, že pokud se k vám přidám nezabijete je! A co to teď děláš? Chceš je zabít! Nesplnil si slib, který jsi mi dal. A pokud je nenecháš být tak se ti postavím jako soupeř! Pokud je nenecháš být Uchiho Itachi tak s tebou budu bojovat a nebudu se ohlížet na naše společné chvíle v Akatsuki. Zabiju tě a jen pro to, aby moji přátelé žili. Vím, že to nechceš udělat! Slyšela jsem váš rozhovor! Ale jestli to uděláš zabiju tě! A je mi jedno, že jsme se stali přáteli." Všichni tam stáli a poslouchali Sakuru s otevřenou pusou. Sakura se nahla k Itachimu a pošeptala mu do ucha: "Nech mi prosím chvíli přesvědčím je, aby odešli a beze mě. Jen je prosím nezabíjej." Itachi se na ni podíval a kývnul na souhlas. Popošel kousek od nich, aby si to vyříkali. "Sasuke, Naruto a Kakashi. Prosím odejděte. Určitě se ještě setkáme. Nevím kdy, nevím jak a ani kde, ale jednou se znovu setkáme." Brečela slzy si prodraly cestičku a padaly do hlíny. Sasuke se na ni nemohl dívat. "Sakuro ne já tě miluju a nechci tě tu nechat! ALE JÁ TĚ NEMILUJU SASUKE! celou dobu na té misi jsem si s tebou hrála nic jiného!" musela zalhat! Nevěděla jak jinak ho donutit odejít a aby ji znovu nehledal! Sasukemu tekly slzy. Tohle nečekal. Dívali si navzájem do uplakaných očí. Sasuke se najednou otočil a utíkal pryč od jeho týmu, od jeho bratra a hlavně od Sakury. Tyhle slova tak bolely! Udělali mu nezacelitelnou díru v srdci. Kakashi na něj volal ať počká, ale neposlouchal a tak se vydal za ním. Zůstal tam jen Naruto. Díval se smutnýma očima na Sakuru. "Sakuro…" zvedla oči od země a podívala se na něj. "Já vím, že si to řekla jenom proto, aby tě nenáviděl a přestal hledat. Si chytřejší než se zdá Naruto. Hodně si mu ublížila. Tak jako on kdysi mi! Ano to je pravda. Naruto mám vás ráda ještě se určitě setkáme, ale teď jdi. Zatím sbohem Sakuro. Zatím sbohem Naruto." Naruto se vypařil a Sakura spadla na kolena. Z očí ji tekly potoky slz, z břicha krev z otevřené rány, hlava ji třištěla a duši měla znovu zničenou. Itachi k ní okamžitě přiběhl, vzal ji do náručí a utíkal s ní do sídla. "Fakt by jsi proti mně bojovala kdybych se je pokusil zabít! Jo bojovala." To byla poslední slova než omdlela.
Tým Kakashi se v lese našel. Jediný Naruto věděl pravdu o Sakuřiném chování. Pokusil se to Sasukemu vysvětlit, ale on ho neposlouchal. Byl citově vyšťavený. Za pár dní se dostali do Konohy. Hned u brány se rozdělili a každý šel jiným směrem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama