Pomsta,záchrana a možná i láska 4

20. února 2011 v 22:39

Díl - IV



Sasuke se probudil za východu slunce a hlavou mu projela vzpomínka na minulou noc. Na to jak mu Sakura řekla, že ho miluje. Nad touto vzpomínkou se mu objevil úsměv na tváři. Ale hned zmizel, protože následovala to čeho se nejvíce bál. Bylo to podobné odmítnutí. "Sakuro, teď se naše cesty

jen střetly, ale za nedlouho se spojí. Už jsem se rozhodl co udělám." Otočil hlavu a podíval se na místo kde by měla spát Sakura. "Kde zase je?" Podíval se po ostatních, ale ti byli ještě v tvrdém spánku. Zvedl se a šel na místo, kde ji minulou noc nechal. Nemýlil se. Byla pořád opřená o stejný strom u kterého ji nechal. "Bože ta je tak roztomilá když spí!" Přišel k ní pohladil ji po vlasech a něžně políbil na rty. Sakura začala pomalu otevírat oči. Prvně viděla rozmazaně, ale když se ji zrak zostřil tak poznala Sasukeho. "Co to děláš Sasuke? Šel jsem tě hledat, protože jsi nebyla u ohniště a já o tebe dostal strach! To seš hodný, ale já se o sebe dokážu postarat. O tom nepochybuju." Usmál se na ni a políbil ji. "Proč to děláš? Proč mě trápíš? Sakuro nemůžu ti odolat. Sasuke včera jsem ti řekla, že nechci stejnou bolest z odloučení zažívat znova. Jednou mi to stačilo a věř, že po druhé bych to asi nepřežila. Ale Sakuro….ne Sasuke. Lepší bude když toho necháme. Necháme toho zavčasu dokaď mezi námi nic nevzniklo!" Zvedla se a odešla směrem k táboru. "Ale už je pozdě Sakuro! Ono už to vzniklo!" Sakura se zastavila, otočila a střetla se s těma jeho krásnýma černýma očima. Ukápla ji slza. "Sasuke prosím netrap mě! Všichni víme, že se do konohy nevrátíš! Sám si nám to řekl. Musíme toho nechat zavčasu. Bolí mě to Sasuke, ty slova, které jsem ti řekla. Bolí a hodně, ale pokud toho nenecháme a pak se rozloučíme bude to bolet ještě víc. A to já nechci." Otočila se zpět a šla do tábora. Cestou si setřela slzy. Zabalila si věci a z batohu vytáhla tužku s papírem a začala psát. Sasukemu chvíli trvalo než se z jejich slov vzpamatoval. Zvedl se a šel za ní. Když došel na místo nevěřil vlastním očím! "HEJ VŠICHNI VZTÁVEJTE KDE JE SAKURA?" zařval tak, že to slyšela i Sakura. "Co ječíš Sasuke vždyť je ještě brzo!" zabrblal Juugo. "Sakra vstávejte Sakura zmizela musíme za ní! Co?" vylítl Suigetsu. "Jak jako zmizela? No prostě je fuč ani věci tu nemá!" řekl Sasuke a přejížděl očima místo, kde měla Sakura věci. Když mu do očí trkl bílý papírek co ležel na zemi. Šel k němu vzal ho do ruky a začal číst. "Sasuke promiň, že jsem odešla, ale nechci, aby se vám něco stalo při boji s Orochimarem. Víš něco jsem ti neřekla. Jsou dva důvody proč du zabít Orochimara zrovna já. Jeden ti řeknu je to to, že jsem byla jediná volná kunoich. Která má sílu, teda doufám zabít Orochimara. Prosím odpusť mi to a přej mi štěstí. Sakura." Sasuke dočetl dopis. Byl z něho úplně mimo. "Sakra Sakuro co jsi to udělala! S náma by jsi měla větši šanci Orochimara porazit. Hej všichni zbalte věci! Musíme ji okamžitě najít! Hai!" Sakura skákala z jedné větve na druhou a z očí ji tekly slzy, které nedokázala potlačit. Běžela už dvě hodiny. Nevěděla kde hledat tak běžela tam kde ji nohy nesly. Byla unavená tek se rozhodla, že si na chvíli odpočine. Sedla si na větev stromu a opřela se o jeho kmen. "Konečně jsi sama na to jsem poslední den čekal kde seš? Vylez! Nebo se bojíš srabe!" zakřičela a před ní se s čista jasna objevil Kabuto. "Takže ty hledáš Orochimara jo? Ano hledám a ty mi řekneš kde ho mám hledat a je jen na tobě jestli po dobrém nebo po zlém! Tak to mi bude ctí bojovat proti velitelce AMBU. Jak chceš!" napřáhla se a udeřila Kabuta pěstí do břicha. Ten odletěl a udělal tím pěkný rámus.




Před tím než přišel Kabuto
"Tak co Sasuke? Zastavila se asi odpočívá! Jsme blízko." Najednou uslyšeli strašlivou ránu. "Co to bylo?" zeptal se Juugo. "To bude Sakura. Zřejmě bojuje musíme si pospíšit. Hai.!" A přidali ještě více na tempu.

Sakura přiskočila k ležícímu Kabutovi, který se nemohl hýbat. "Tak co? Kde najdu Orochimara? Heh vidím, že jsi opravdu silná! Titul velitele AMBU si zasloužíš! Vyjela si na mě rychle. Ani sem nestačil uhnout a to byla moje chyba. Porazila jsi mě. Myslím, že ti řeknu kde Orochimara najdeš. Asi 50 km odtud na sever má Orochimaru úkryt kde bude pobývat příští týden. Máš na to týden Sakuro abys ho našla. Je to pravda? Nemám důvod ti lhát!" a na to zmizel. "Támhle je vidím ji" zařval Suigetsu a všichni se hnali za stojící růžovovlasou dívkou. "Sakra Sakuro co to vyvádíš! Nemůžeš jít sama na Orochimara. Ale já jsem sil….mě je jedno jak si silná, ale na Orochimara sama nepůjdeš je to jasný! Dobře Sasuke jak chceš! S kým jsi to tu bojovala? S Kabutem. A vyhrála jsem. Za to jsem si zasloužila informaci kde se Orochimaru skrývá. Musíme vyrazit a stihnout to do týdne. Po cestě vám vše řeknu." Odrazila se a skočila na větev. Běželi na sever podle Kabutovy rady. Sasukemu se honily hlavou myšlenky o boji. "Sakura byla s tím bojem rychle hotová a Kabuto taky není žádný lehký protivník a ona nemá ani jeden škrábanec! To znamená, že musí být vážně moc silná! Jsem zvědavej co předvede až se budeme bít s Orochimarem!!"

Orochimaru

"Tak co Kabuto vyřídil jsi naši AMBU velitelce vzkas? Ano Orochimaru-sama. Je na cestě! Výborně. Už jse na ni těším!" a začal se smát tím jeho hnusným smíchem.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Liliann Liliann | Web | 20. února 2011 v 22:42 | Reagovat

Napínavý! .. škoda že Sakura hned na všechno skočí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama