Pomsta,záchrana a možná i láska 5

20. února 2011 v 22:40 |  Od jiných autorů

Díl - V



Několik dní byli na cestě směr sever a Orochimarova skrýš. Ode dne kdy Sakura bojovala s Kabutem, z nikým v týmu nepromluvila. Všechny to docela štvalo, ale nejvíce Sasukeho. Sakura byla zabraná do plánu, jak zabít Orochimara, aby trpěl tak jako její rodiče. Už jim zbývaly jen dva

dny na to, aby ho našli. Pomalu se začalo stmívat. Karin byla dost unavená a dávala to hodně najevo. "Mě už strašně bolí nohy. Jdeme bez přestávky od rána. Nemůžeme si odpočinout?" Sakura, která je vedla a šla ve předu se zastavila, protože ji to kňourání lezlo na nervy. Nikdo nevěděl co se děje. Všichni se upřeně dívali na Sakuru. Sakura se otočila a podívala se na Karin vražedným pohledem. Všichni znejistěli. Viděli jak je Sakura naštvaná a nevěděli co udělá. Sakura přiskočila ke Karin. "Můžeš laskavě držet hubu! Už mě nebaví poslouchat to tvoje kňučení! Teď už fakt nechápu proč tě tu Sasuke trpí. Seš slabá, nemáš výdrž a ještě ty tvoje debilní kecy a ten tvůj hrozný hlas! Se divím, že tě ještě nezabili. Sem tu s váma pár dní a mám na tebe takovou alergii, že bych tě nejraději zabila! Tak sklapni a makej. A jestli nechceš jít den v kuse tak nechoď nikdo tě nenutí! Ale nevím co by si tu sama dělala." Karin se na ni dívala. Viděla jak je naštvaná a radši nic neříkala. Sakura se otočila na ty tři. "A co vy? Taky to nevydržíte?" Sasuke byl po celodenním běhu taky unavený a nechtělo se mu věřit, že by měla Sakura takovou výdrž. Nevěděl, že Sakura je AMBU a ještě k tomu velitelka. U AMBU je důležité, aby měli velkou výdrž. "Sakuro my by sme ještě klidně mohli běžet dál, ale už je tma a navrhoval bych, aby sme tu přespali. Je tu celkem dobré místo. Dobře Sasuke jak chceš!" Rozdělali oheň, najedli se a rozhodli jít spát. Karin okamžitě usla, ale ostatním to trvalo dýl i když byli unavení. Juugovi v hlavě polétávala otázka na kterou by rád znal odpověď. "Sakuro proč tak hodně chceš najít Orochimara. Myslím, že to není jenom misí! To není vaše věc! Fajn jak myslíš." Zanedlouho Juugo a Siugetsu usnuli. Sasuke měl zavřené oči a pokoušel se o to. Sakura nemohla usnout, protože musela myslet na to jak její rodiče museli trpět, když je Orochimaru zabíjel. Sasuke uslyšel jak Sakura něco šušká a poslouchal. "Já vás pomstím, i kdyby mě to mělo stát život. To vám slibuju! Pomstím vás bude trpět tak jako jste trpěli vy! Když vás zabil ztratila jsem vše co mi bylo drahé! Ztratila jsem všechny co mi byli drazí!" Slzy ji tekly po obličeji. Nebránila jim. Dávala průchod svým emocím. "První odešel Sasuke, za ním Naruto a pak vy! Chybí te mi ani nevíte jak. Prosím přej te mi štěstí. Při boji s Orochimarem ho budu potřebovat." S tímhle usla. Sasuke její monolog slyšel a vrtalo mu hlavou o kom to mluvila. Také slyšel, jak plakala a bylo mu ji líto. Ještě chvíli přemýšlel nad Sakurou, ale pak usnul. Za východu slunce se Sakura probudila. Zjistila, že všichni ještě spí tak je vzbudila. Sasuke, Juuga a Suigetsu vztali bez protestů. Jen Karin si je nemohla odpustit. "Co? To už vstáváme? Tak brzy! To je…máš problém!" vyjela na ni Sakura. Protože její kňourání nesnášela. "Jo! Chceš mě uštvat! Já na todle nejsem zvyklá! Nikdy jsme neběželi od rána do večera bez jediné přestávky a ještě k tomu tak málo spali. Tak si tu zůstaň a spi, včera jsem ti dala na výběr. Tak já jdu taky, ale chci alespoň přestávku po dlouhém běhu a taky…hele Kari nebudeš si tu dávat podmínky! A pohni čeká se jen na tebe! JÁ JSEM KARIN NÉÉÉ KARI!!!! Už si to zapamatuj! Nebo seš tak blbá, že si to nezapamatuješ?" Sakuře už vřela krev! Nejraději by ji zabila. Karin se chystala říct něco dál. Juugo to poznal a chtěl a chtěl ji zakrýt pusu, ale Sakura byla rychlejší a vrazila ji takovou bombu, že se z ní posadila na zadek. "hele nech si ty kecy na koledu a pohni! A ještě něco já nejsem tak blbá abych si nezapamatovala tvé jméno. Já ti tak říkám, protože chci! A nezajímá mě tvůj názor. A jestli nechceš abych ti tak říkala a přestala s tím, tak to by si mě musela zabít! Ale to ty nedokážeš! Takže můžu být v klidu! Teď si spakuj věci a jdem. Jo a ještě něco. Kvůli tobě jsme tu zůstavali přes noc tak nepočítej s tím, že se po cestě někde zastavíme. Zastávka bude až u Orochimara." Otočila se a šla si ze země vzít svůj bágl. "tvoji rodiče z tebe musí mít opravdu radost, když vidí co z tebe vyrostlo!" řekla to s takovou ironií, že to Sakura nemohla vydržet. Vyndala si kunai a hodila ho po Karin takovou rychlostí, že se mu nestačila vyhnout. Kunai ji skončil zapíchlý v noze. "víckrát si moje rodiče neber do huby, nebo tě zabiju a nebude to zrovna příjemná smrt to mu věř!" žduchla ji na zem a podívala se na Sasukeho! "Promiň, že jsem vás otravovala, ale rozhodla jsem se, že tam půjdu sama!" než stačil Sasuke něco říct byla pryč. "Sakra Karin proč si ji provokovala! Víš jak je silná! Mohla tě kdykoliv zabít! Viděl jsem na ni jak se ovládala, aby to neudělala! Ne neudělala to proto, protože je slaboch! Ne ona není slaboch!" zapojil se do debaty Sasuke. "Sakura není vrach. Zabíjí jen v souboji! A teď si pohněte musíme za ní! Nejspíš dobře zamete stopy. Hai." Juugo vzal Karin na záda a vydali se na cestu. Sakura běžela a běžela, dokud se před ní neobjevila velká louka a u ní vchod do Orochimarovy skrýše. Skočila ze stromu a udělala pár kroků, ale hned zastavila jak slyšela známý hlas, který s ji tak hnusil. "Tak přeci si přišla Sakuro. Už jsem si myslel, že nepříjdeš, protože jsi dostala strach. A to ze smrti. Tebe se nebojím Orochimaru! Jediný kdo by se tu měl bát si ty!" Sasuke a jeho tým se pomaličku blížila k Sakuře. Za chvíli ji viděli jak se na louce baví s Orochimarem. Seskočil k nim dolů. "Á Sakuro vidím, že sis přivedla posilu. Sklapni!" Sakura se podíval na Sasukeho tázavým pohledem. "co tu děláš! Odešla jsem z té mítinky, aby jste nešli za mnou! Vždyť jsem zamaskovala své stopy tak jak si mě našel? No podle tvých stop ne! Seš vážně dobrá v zametání stop, ale vzpoměl jsem si, že tu má Orochimaru blízko skrýš tak jsem si typl, že budeš tady! A přišli jsme ti pomoct!" Sakura se na něj usmála a začala dělat pečetě. "Promiň Sasuke, ale tohle je můj boj a já nechci aby jste se mi do něj pletli! Ty si svou šanci zabít Orochimara promeškal. Kořenové spoutání! (to jsem si vymyslela)" vykřikla a celý tým hebi obmotaly kořeny, které nešly přeseknout ani čakrou. "Proboha rozvaž nás! My ti pomůžem! Vím, že jsem svou šanci promeškal, ale proč nechceš, abych ti pomohl? Protože to musím udělat sama! Ale proč? PROTOŽE MI ZABIL RODIČE!! Sakuro to je mi lí…ne hlavně neříkej, že je ti to líto!" Orochimara to jutsu uchvátilo. "óóóóó vidím, že jsi vážně silná. Nechtěla by jsi se ke mně přidat? No to si uhádl! nechtěla! To je škoda. Kabuto říkal, že jsi…panejo co to říkal! KABUTÓÓÓÓÓÓ !" zavolal "Hai Orochimaru-sama? Jakou hodnost si říkal, že má Sakura v Konoze? No ona je veli…." Nestačil to doříct, protože ho Sakura praštila a on odletěl tak 200m a už se nezvedl. "seš vážně silná! A proč si to vůbec udělala! Protože nechci aby Sasuke věděl jakou funkci mám! A co za to když to neřeknu? Tvá smrt bude bezbolestná! Ale já nemíním zemřít! To si jenom myslíš!" vyndala si kunai a rozběhla se proti němu! Sasuke nechápal proč by se neměl dozvědět co má za funkci! "Chunin být nemůže. To by ji samotnou na Orochimara nepustili. Sakra nad čím to tu teď přemýšlím! Musím se odsud dostat a pomoct ji i když říkala, že nechce!"
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama